Biografie

 

2003

Název IAMX ve spojení se jménem Chris Corner se poprvé objevil v létě 2003, kdy kapela Sneaker Pimps dojela svůj poslední koncert toho roku (Rakousko, Nuke Festival). Zde bylo také veřejnosti oznámeno, že skupina prochází  "mutací" a že jí v brzké době čekají velké změny. Tou největší bylo určitě poodběhnutí, dnes už asi lépe vyběhnutí, frontmana Sneaker Pimps Chrise Cornera k vlastnímu sólovému projektu. Chris - nyní pod maskovacím názvem IAMX - se tak rozhodl, jelikož v repertoáru Sneaker Pimps bylo spousta písní, které napsal on sám a které měly spojitost s  jeho osobním životem apod.

Chris tedy začal pracovat na své první desce, kterou plně přizpůsobil svému vlastnímu gustu. Do jejího setlistu  zařadil i některé tehdejší nové písně Sneaker Pimps (Naked But Safe, Missile, White Suburb Impressionism), jež vytvořil společně s Ianem Pickeringem (skrytý 5. člen kapely Sneaker Pimps, který pomáhal skupině při skládaní textů a také zaskakoval při koncertech). Netrvalo dlouho a jen o měsíc později od posledního vystoupení Sneaker Pimps už v jeho rodné Anglii prezentoval svůj vlastní materiál naživo.

 

2004

IAMX se zcela oddal klubovému prostředí, sexuálním rytmům a melodiím plných vášní. Na desce - pojmenované KISS AND SWALLOW - je stále patrný značný vliv hudby Sneaker Pimps, ovšem samotnou atmosférou zahýbá trochu někam jinam. Celkový zvuk alba je převážně elektronický a svými syntezátory a chytlavými beaty hodně asociuje hudbu 80. let, jenomže v jakémsi Chrisově moderním podání. Kiss And Swallow je album svým způsobem hudebně celkem "prosté" a přímočaré. Chris Corner přišel s jakousi vlastní zpovědí, které dal tajuplný nádech s nemalou špetkou energie a emocí.

Debutové album projektu I AM X produkoval a nahrál Chris zcela sám. Jedná se o znepokojující výběr skladeb pro otevřené a kreativní mysli. Obsah je  sexuálně syntetický a ponuře melodický. Zní takřka jako nějaký elektro glam soundtrack k ranným švankmajerovským filmům. Naživo zní skladby díky eroticky gymnastickému rozpětí hlasu Chrise Cornera a jeho frenetickému kytarovému zvuku velmi provokativně.

Jak již bylo uvedeno, Chris začal svoji hudbu prezentovat nejdříve v rodné Anglii na podzim 2003. Do ostatních států Evropy a USA se odebral po malých krůčcích až v roce 2004. Své první turné završil na podzim 2004 celkem obsáhlým koncertováním po Evropě; zejména se jednalo o Francii, Benelux, Německo a Rakousko (v průběhu roku nezapomněl ani na své fanoušky v ČR a na Slovensku). Na podiu ho při koncertech doprovázela obměňující se skupina blízkých přátel a spolupracovníků (např. Sue Denim z Robots In Disguise či James Cook ze skupiny Nemo atd.) a všechny show byly podtržené projekcí, která byla sestříhaná z domácích videí, japonského porna a válčících hraček. Během vystoupení Chris zpočátku používal automatické bicí a zvuky, jenž stejně jako video projekce běžely z malého DVD laptopa. Aby se koncerty nezdály zas až tak o playbacku, doplňoval je Chris a jeho momentální spoluhráči o živé kytary a klávesy. Na vystupování pro rok 2005 si pak Chris opatřil i živého bubeníka.

 

2005

Rok 2005 zpočátku nebyl o nic moc odlišný od toho předchozího. Koncertování se na jaře opět plně rozběhlo a život projektu pokračoval dál. Ovšem budoucnost projektu byla zahalena nejasnostmi. Chris po celé dva roky prezentoval ten samý materiál, do kterého sem tam přihodil předělávky starých "pecek" Sneaker Pimps (např. Sick a After Every Party I Die); když publikum dostatečně žadonilo a Chris byl v dobré náladě, dalo se na jistých vystoupeních zaslechnout i pianovou verzi Loretta Young Silks.

Změnu přinesl přelom léta/podzimu 2005. Situace ve Sneaker Pimps se nikterak nezlepšovala - vše bylo při starém, tj. na mrtvém bodu. Chris tedy definitivně ujistil své fanoušky, že hodlá v sólové dráze pokračovat. Jak za celé 2 roky byl po nových písních obrovský hlad, tak nyní Chris své fandy nasytil až-až.

První velkou novinkou bylo Chrisovo zabroušení do nové branže. Upsal se ke složení soundtracku pro francouzský film LES CHEVALIERS DU CIEL, v kterém přičichl tajům zejména rockové hudby. Svou tentokrát trochu smělou elektroniku míchal z ostře naboosterovanými kytarami a "nabuzeným" melodickým zpěvem, se kterým mu občas pomohla dlouholetá známá Sue Denim. Hudba k francouzskému filmu nebyla ale ani zdaleka to jediné, co měl Chris v plánu.

 

2006

V lednu 2006 si Chris zajel do zamrzlé Moskvy, kde se podílel na nahrávání dalších - hned dvou soundtracků najednou. Tím prvním byl sci-fi snímek s názvem Paragraph 78 a druhý nesl název  Junk, přičemž na tomto soundtracku se Chris podílel jen na jedné stejnojmenné písni, kterou složil společně s ruským skladatelem Igorem Vdovinem (pozn.: obdoba této písně se nalézá i na desce The Alternative - pod názvem S.H.E - jedná se o tutéž píseň, akorát obě verze jsou od sebe zvukově odlišné). Zatímco píseň Junk se stala hitem především petrohradských rádií, práce na soundtracku Paragraph 78 upadly kdesi v opomnění a na jeho dnešní oficiální podobě se žádná píseň Chrise Cornera nevyskytuje.

Po celou dobu skládání písní pro filmové účely Chris pomalu pracoval i na své vlastní druhé desce, jejíž jméno THE ALTERNATIVE bylo odhaleno v únoru 2006 a datum vydání stanoveno na 21. (posléze 28.) dubna.

Chris, který už nějakou dobu žil v novém apartmánu v německém Berlíně, pootevřel druhou fázi I AM X dobrodružství. Ještě více mrazivý, sžíravý, plný sexuálního napětí z první desky. Nemravná lyrika, prolínání pohlaví, milostné války a zvířecí instinkty kombinované s dráždivou, zpevněnou produkcí a nakažlivými melodiemi; to vše tvoří The Alternative. Méně elektronický ... za to omamnější, vdechující více života do procesu tvoření písní; s héliem poháněnými zpěvy, divokými kytarami a vybroušenými rytmy.

Chris se  i pro tentokrát nebál šáhnout do starých materiálů a vytáhnout na světlo světa pár "zaprášených" písní. Nová verze "pimpsovské" b-sideové písně After Every Party

I Die, předělávka vlastní pianové podoby This Will Make You Love Again a vdechnutí života písni Song Of Imaginary Beings (původně prezentována Sneaker Pimps během turné v roce 2003).

Od jara 2006 se rovněž rozjelo rozsáhlé koncertování na propagaci desky The Alternative, které trvalo bezmála 3 roky a vyhouplo I AM X na výslunní klubové scény, jenž Chris kdysi zakusil už se Sneaker Pimps.

 

2007 - 2008

Mohlo by se zdát, že během těchto let se nic významného neudálo; že Chrisův management vedený Rezou Davoodim jen nasliboval kupu věcí, které nebyl schopen dodržet (vydání DVD, knihy s Chrisovými poznámkami, kresbami atd.). Ovšem pravda byla jiná. I když se nedařilo držet sliby ohledně vydávání jednotlivých produktů a nemálo fanoušků začínalo být unaveno neustálými re-edicemi alba The Alternative, které vycházely v různých dobách na různých místech světa, vše mělo svůj smysl.

Mohutným a intenzivním koncertováním během těchto dvou let Chris dosáhl rozsáhlé propagace celého IAMX projektu. Ukázal se na mnoha světových pódií a podařilo se mu dostat do hudebního povědomí široké klubové scény. Největší úspěchy slavil zpočátku v Evropě a to zejména v zemích kolem střední Evropy a Beneluxu. Postupně ale pronikl i na americkou půdu, kde jeho obliba začala růst jak houby po dešti. S lehce přimhouřenýma očima bychom mohli tvrdit, že Chrisovo IAMX se stalo světovým formátem, a i když se nejedná o top mainstream, své místo na výslunní si IAMX našel. Musel ovšem opět podstoupit malou mutaci.

IAMX se vyprofiloval z elektronického sólo projektu exPimpa k hudebně-teatrální skupině o 4 lidech, která v průběhu dvou let ustanovila trvalou sestavu a svým rockovějším vystupováním v potemněle kabaretním stylu oslovila nové vlny fanoušků, kteří často pocházeli z mladších generací. Nicméně základna IAMX příznivců se rozrůstala jak mor v časech středověku. V té době se staronová sestava kolem Chrise Cornera natolik zažila, že se samotný IAMX projekt začal prezentovat víceméně jako kapela v tomto mezinárodním složení:

 

Chris Corner (UK) - zpěv, autor hudby a textů; naživo hrající na vše možné :)

Janine Gezang (GER) - klávesy, baskytara

Tom Marsh (UK) - bicí

Dean Rosenzweig (USA) - kytary

 

Po úspěšném více než dvouletém tažení kolem světa se zdála být vhodná chvíle pro další plánování projektu IAMX. Zvěsti o chystané 3. desce se začaly nést v průběhu roku 2008. Z oficiálních zdrojů moc prohlášení nepřicházelo a když už, tak většinou nebyla naplněna. Nově obohacená fanouškovská základna začala žadonit o nový materiál, přičemž fanoušci byli rozděleni do jakýchsi dvou imaginárních skupin.

První skupina obsahovala fanoušky, kteří sledovali IAMX od jeho vzniků a byli tak nějak přímo/nepřímo ovlivněni i etapou Sneaker Pimps. Členové této skupiny se nezřídka kdy stavěli k budoucnosti IAMX skepticky. Nová image projektu jim nehrála do not a ani samotné kytarové přitvrzení se nezdálo být tím pravým šálkem čaje.

Na druhou stranu čerství fanoušci IAMX byli zvyklí na nový materiál a novou tvář IAMX. Jejich pohled na budoucnost projektu byl mnohem nadějnější. Samozřejmě že takto striktní rozdělení do dvou skupin se nesmí brát doslova, jelikož jistě existují lidé, kteří by se nezařadili ani do jednoho křídla, ovšem jistá bipolarita ve fanouškové základně IAMX byla zřejmá a nepřehlédnutelná.

Koncem roku 2008 konečně došlo od slov k činům a hladina se začala opět čeřit. Na podzim bylo nečekaně ohlášeno, že nová deska bude dostupná do konce téhož roku, přičemž návnadou byl vypuštěný singl Think of England, který se na světlo dostal počátkem listopadu. Veřejnost tak měla po velmi dlouhé době možnost slyšet něco nového. Píseň Think of England ovšem celkem překvapivě reflektovala rozdílné názory obou zmíněných skupin fanoušků. Zatímco jedna strana vynášela nový singl do nebes, druhá se k němu stavěla bokem.

Zvukově ne příliš odlišné od desky The Alternative, za to velice chytlavé, se syrovým zvukem bicích a kytar, podpořenými opět kapkou smělejší elektronikou a nově i melodickým piánem. Píseň, která má určitě velký potenciál, což se záhy ukázalo na podzimních koncertech, během kterých bylo veřejnosti konečně představeno několik nových písní z chystané desky. Do toho všeho znenadání vyšel dlouho slibovaný záznam živého vystoupení pořízeného ve Varšavě a EP obsahující několik remixů starších písní.

Bohužel ani živé album a ani EP nesklidily příliš ovací. Koncert z Varšavy byl v podobě bootlegu (i když ne tak kvalitního) už dlouhé měsíce k dispozici na internetu a remixy propluly díky malé propagaci a distribuci téměř bez povšimnutí. Situaci vůbec nepomohlo, že management IAMX prohlásil, že nová deska se odkládá až na jaro roku 2009.

I když bylo spousta podnětů ke spekulacím a obavám, IAMX - se zdá - nakonec dokázali situaci uklidnit a scelit fanoušky. Tím správným krokem nebylo nic jiného, než nové písně prezentované naživo. I přes počáteční rozporuplné přijetí singlu Think of England se zbytek nového materiálu ujal velice pozitivně a dokázal tak nabudit fanoušky a přiměl je k trpělivosti ohledně nové desky. Těžko v té době usuzovat, jak nakonec budou nové písně znít na desce; z představeného materiálu ale bylo jasné, že IAMX se přece jen posune od desky The Alternative dál. Písně svou živou formou připomínaly více starší doby IAMX, chvílemi až Sneaker Pimps. Piáno tak trochu nahradilo naboosterované kytary, elektronika vešla více v popředí a pohádkově melancholické melodie vypovídaly o vlně chystaného velice emotivního zážitku.

Fanoušci v euforii nových písní snad i prominuli věčné odsouvání vydání 3. desky a mohli se těšit na další příval velmi frekventovaných koncertů k propagaci nové studiové desky, jejíž původní název My Monster byl zveřejněn Chrisem Cornerem na samém začátku roku 2009, avšak v druhé polovině února bylo se vší oficiálností oznámeno, že nové album se bude jmenovat KINGDOM OF WELCOME ADDICTION a vyjde 19. května 2009.